PŘECE JSME BORCI….

…mě dnes se sklopenýma očima řekl jeden můj prima klient. Byl celý nesvůj, tak trochu se dělal na židli menším. Cítil se asi trapně. Vyšlo najevo, co pečlivě maskoval. Před časem jsme se dohodli, že jeho problém s plotýnkou vyřešíme. Že na tom pořádně zamakáme.

 

Jenže pokroky nebyly takové, jaké jsme čekali, my oba. Hledání místa, kde to v procesu nefunguje je nepříjemné, ale velmi účinné. Tak bylo nezbytné vstoupit i do stinné části nás samotných a nalít si čistého vína.

 

Je to vždycky velmi citlivá chvíle

Bylo to pro mě snadno čitelné, kde je chyba. On se styděl a omlouval. Byla to maličkost, ale kvůli způsobu, jakým se odhalil, vyzněla větší, než ve skutečnosti byla. Ach drahá komunikace, kéž by každý měl odvahu s tebou se seznámit.

 

Celé to kroužení okolo přetrvávajících bolestí, malém efektu a celkově špatně fungující terapii, nás stálo hodně času a spoustu peněz.

 

A přitom to chtělo jen trochu více důvěry sám v sebe.  Chtělo to více odvahy pojmenovávat a zeptat se.

 

Říkám si, kolika lidem by se ulevilo, kdyby uměli jen tak prostě a bez emocí popsat svoji realitu. Co jim funguje a co ne. Říct, že se jim například dnes zdá nebe růžové a bez studu se zeptat, zda my to vidíme stejně.

 

Zlobí mě, jak hodnotíme samy sebe podle reakcí druhých, a proto z čisté prevence se nesdílíme. Schováváme své vnitřní světy pevně zamčené do komnaty, kde nakonec zůstane nenaplněný sen a zklamání.

 

Pojďme se tedy podívat na konkrétní situaci, kterou jsem dnes viděla u sebe v praxi a věřím, že ji zažíváme dnes a denně na mnohých místech. Řekla bych především na místech, kde se setkávají muži a ženy ve vzájemné komunikaci a s žádostí o pomoc.

 

Žádost o pomoc

No už jsem možná pojmenovala to jablko sváru. Pro mnohého muže je těžké již samo od sebe přijít za ženou a požádat o pomoc. Takový muž je opravdu BOREC a věřte, že udělá vše pro to, aby se mu dařilo získané rady aplikovat.

 

Ale co když taky ne. Tak jak se to stal v případě pana Mirka. Ten se snažil, ale zrovna některé mé nápady a inspirace byli pro něj opravdu těžko realizovatelné. To nikdy přesně nevíte, zda to, co nabízíte, je druhá strana schopna použít. Ale o tom až jindy.

 

On měl bolesti zad, a tak opravdu chtěl dělat pro úlevu to nejlepší. Takže chtěl cvičit SM systém, na kterém jsme spolu úspěšně makali i v práci a až dnes z něj vylezlo, že se přecenil. Cvičení, kdy stojí a má mít v kanceláři roztažené gumy, je pro něj něčím, co nedává. Měl pocit, že gumami zabírá moc prostoru, že je moc vidět, moc středem pozornosti.

 

I jiní kolegové v práci pana Mirka cvičili během dne, ale všichni dělali jakési nenápadné cvičení. Protahovali se v sedě. Někdo si sem tam udělal pár dřepů. Ale roztáhnout si několikametrové gumy bylo prostě na pana Mirka moc.

 

Terapie byla neúspěšná (resp. neměla takový progres) a celý neúspěch vězel v tom, že jsme myslela, že cvičí více, než ve skutečnosti cvičil. A on se styděl mi říct, že to v práci prostě nedá a taky vynechával víkendy a sem tam nějaký ten den. No znáte to.

 

Nedalo mi to spát, co děláme špatně, vždyť v ordinaci vše chápeme, rozumíme si, tvrdíme, že doma postupujeme dle návodu a nemáme žádné pochybnosti. Toto pro mě bylo velmi náročné. Najít chybu v celém postupu, co dělám špatně, co jsem opomenula? Je chyba na straně klienta?

 

Když jsem položila přímou otázku a cvičíte opravdu tolik, a tak, jak jsme si říkali? Zachytila jsem ten drobný záblesk studu v očích. A proto, že jsem holka nenechavá, jsem do toho šla ještě víc. A po dodání odvahy, jsme to celé rozklíčovali. Pán cvičil jen asi ¼ toho, na čem jsme byli domluveni.

 

V tu ránu mi bylo vše jasné. Pár vět a odhalili jsme skrytý diskomfort schovaný za jeho nadsazenými přísliby. Celková frustrace z nenaplněných očekávání byla najednou venku. Ó, jak se mi ulevilo a jak se nyní uleví i jemu.

 

Změnila jsem kompletně rehabilitační plán v pracovním procesu. (Musím říct, že lidi, kteří mohou pravidelně a pohodlně cvičit gumy v práci jsou většinou podnikatelé, a i tak jich není moc.)

 

Vše jsme tedy předělali

Pak jsem na záda sáhla a za použití Bowenovi techniky, rozpustila všechno zbylé svalově i emoční napětí.  Dali jsme jednorázově homeo – STRAPHYSAGRIA 30 CH na pocit ponížení. Na difúzní náramek jsem mu pro podporu dala směs éterických olejů ELEVATE pro vnitřní podporu do dalších dní.

 

A svého šikovného klienta, nově motivovaného, uvolněného a především spokojeného, že neslíbil, že bude dělat něco, co mu nevoní, jsem pustila do světa.

 

U dveří se ještě otočil a pohleděl mi do očí a řekl. Bylo mi to trapné, JSME PŘECE BORCI.

Odeslat komentář