Kinesiotaping je velmi dobrou podpůrnou technikou terapie pupeční kýly u dětí. Říkám podpůrnou technikou, jelikož samotný tejp působí především jako mechanická opora břišní stěně a má bránit vyklenutí, případně zvětšení již stávající kýly. I když možnosti kinesiotapingu jsou uproti dosavadním způsobům lepení kýly značně rozšířené.
Operativní nebo žádné řešení
Pupeční kýlu pozorujeme u dětí i dospělých. V dětském věku se nejčastěji vyskytuje v prvním roce života a to je také období, kdy je fyzioterapie nejefektivnější.
Lékaři navrhují řešit pupeční kýlu u dětí většinou až ve věku tří let a to operativně. Většinou toto řešení navrhují u děvčat. Jelikož ta, až jednou sama budou těhotná, budou potřebovat odolnou a plně funkční břišní stěnu.
Pupeční kýla neohrožuje člověka na životě, u chlapců se prostě často neřeší, což je škoda. My fyzioterapeuté jsme totiž přesvědčeni, že ponechání pupeční kýly může vést v dospělém věku častěji a rychleji k výhřezu plotýnky.
Co to ta kýla vlastně je?
Pupeční kýla je drobná mezera ve vazivu v místě, kde byla před porodem pupeční šňůra. Tato ranka se obvykle sama zatáhne a vymizí.
V určitých případech zůstává tato mezera otevřena nebo se dokonce zvětšuje, mluvíme o pupeční kýle. Kýlu můžeme diagnostikovat palpačně/ dotekem, nebo je viditelná. Často pozorujeme tzv. vystouplý pupík, který se při pláči nebo při zátěži zvětšuje. Základní diagnózu u dětí potvrdí pediatr.
Jak vypadá běžná terapie?
Někdy lékař, pro klid duše maminky, doporučí nosit tzv. kylní pás. Je to popruh s molitanovou vyplní, která má působit proti vyklenutí kýly.
Dle mého názoru většinou situaci ještě zhoršuje. V dřívějších dobách se přelepovala kýla klasickou páskou napříč, ale pevná páska stahovala krom pupíku, i břišní stěnu. Maminky si zatěžovaly, že je miminko plačtivé. Kdo by nebyl, kdyby měl na břiše něco tvrdého a nepoddajného, co cítíte pri každém nádechu.
Dá se vůbec něco dělat?
Z biomechanického pohledu je dobré pupeční kýlu řešit jak u děvčat, tak i u chlapců. Jako první krok je diagnostika myofascialních disbalancí mladého človíčka s otázkou proč se pupík nezatahuje.
Výsledkem diagnostiky bývá nález svalových řetězců, které působí funkčně obráceně. Tedy v opačném směru – nezatahují břicho ale udržují kýlu.
Manuální techniky jsou jednou z technik, které vedou k řešení. Je to jemná tahová a tlaková „masáž“ a celotělová mobilizace, která obnovuje symetrii svalových tahů. Následně užívám kinesiotapingu a to postupně v několika krocích a variantách, jako podporu na doma.
Terapie pupeční kýly je běh na dlouhou trať a vyžaduje od rodičů aktivní spolupráci.