Dnes byl spuštěn můj nový web. Web, o který jsem bojovala více jak rok. Jenže furt marně. Možná by vás napadlo, že nechat si udělat web není až taková věda, ale pro mě to věda bylo. Dnes ale nechci psát o tom, jak některé věci prostě nejdou dokud nedozrajeme k určitému bodu. K určité změně sami v sobě. Chci psát o čase, o tom proč zrovna v srpnu se to povedlo a jak je možné nahlížet na kalendář i z jiných pohledů než jsme zvyklí doposud.
Jeden úsměvný pohled na čas se mi v hlavě zrodil zase jednou při hledání výmluv a důvodů, proč se asi v ten, který měsíc děje právě to a ne ono. Vycházela jsem tenkrát z mých skromných znalostí starého zákona a příběhu o stvoření světa, kde se hovoří o tom, že pán Bůh stvořil svět za šest dní a sedmý den odpočíval. tenkrát byl myslím taky srpen a já si řekla, že i když jsou v sedmém měsíci prázdniny, jako by to měla být měsíční neděle. Prostě a jednoduše jsem převedla dny, po které pán Bůh tvořil svět na měsíce. Člověk, jako tvůrce je přeci jen o krapet zpomalen.
Takže červenec pro mne představoval neděli, nejlepší čas na prázdniny a jelikož po neděli zákonitě přichází i pondělí bylo třeba se v srpnu pustit do něčeho nového. Např. do spuštění tohoto webu.
Pak se do mého pohledu na čas promítly mé zkušenosti s těhotenstvím.
Ať už bylo zdařené či zmařené, naučila mě tato období mnohé. Především se potvrdilo to, že čísla mají v životě mnohem vyšší význam, než jen početní. Plánujete-li nějaký projekt často trvá jeho realizace okolo roku. První měsíce – stejně jako v těhotenství, jsou ověřovací fází, zda to stojí za to, zda se do toho opravdu pustíme. Většinou v tomto období analyzujeme všechny možné souvislosti týkající se našeho projektu.
Jakmile víme o čem to bude, pouštíme se do dalšího období – období tvoření. Jjá už dnes v podstatě věřím tomu, že základní čas pro celé toto tvoření trvá okolo devíti měsíců a to ještě vše není hotovo. Na konci tohtoto projektového období „porodíte“ dítě a teprve následující čas ověří, zda bude života schopné. Až další rok určí, jak mu to „bude šlapat“. I ono dítko se během prvního roku života dopracuje pouze k vratké chůzi. Dnes už se nehněvám, když mi něco nejde tak rychle, jak bych si přála. Dopřeji si vždy dostatek času prozkoumat svá proč. Proč se do toho, či onoho pustit. Už si volím, které „těhotenství“ mi stojí zato. Jak dlouho se mu chci věnovat? Bude mi stát za to i za rok, když to ještě třeba nebude zcela ono?
Dnes oslavuji svůj velký den. Mohu se na něj dívat, jako na „zrození“ nového webu – ukončení předchozího období… . Více se mi líbí pohled na tento den, jako na „početí“, web není obsahově zcela nový, bude se teď teprve dotvářet, budovat a tvarovat – stejně jako já v této nové životní fázi. Vracím se do práce, postupně a na plno. Fáze vytváření rodiny je za mnou. Trvalo to celkem dlouho a děkuji za toto období. Nyní jako školačka se těším, jak se budu učit v rodině tvořit svůj profesní život.
Držte mi tedy palce ať se mi zadaří přinášet Vám zde, na mých stránkách, dost přínosné a zábavné psaní a ať se toto dítko podaří dovést až k dospělosti.