Dovolte mi, abych vás seznámila s jednou mojí klientkou – studentkou. Došla právě na kurz kinesiotapingu 3 dny po úrazu. Spadla na ni skleněná vitrina a rozřízla ji sval ve dlani u palce – thenar. Ruka byla pravá, oteklá, bolestivá. Prsty málo pohyblivé. A to kurz vyžadoval používání nůžek.
Jak jsme postupovali při ošetření?
Sundaly jsme obvazy, očistili jsme okolí rány. Cílem ošetření bylo urychlení vstřebání otoku, snížení bolesti a také kvalitnější zhojení šití.
Prvním krokem bylo použití příčných pevných tahů do mezer mezi stehy – použila jsem pásku v pevném směru, jako stripy – nebo známěji jako mašličky. Okolí rány jsem polepila lymfatickým tapem od zápěstí.
Po 24h. kdy studentka došla na druhý den kurzu, jsme přikročily ke kontrole a přelepení. Takto rychle čistě z pedagogických důvodů.
Sledujeme polevení otoku, výrazné probarvení hematomu, a celkové uvolněné držení dlaně. Studentka konstatovala, že již byla schopna rukou otočit klíčem ve dveřích. Přiložily jsme další lymfatický tejp a odeslaly jsme studentku na dovolenou, kam ihned po kurzu vyrazila. V příštím vstupu napíši další pokrok hojení této rány.