Do ordinace mi dorazil nevšední klient. Chlapec, 8 let, 150 cm. Takže vlastně skoro chlapík. Hrudník mu jaksi drží k ramenům a hlavě. Bříško má měkké. Úzká pánev je podivně semknutá s nohama. Připomíná mi takový ten kloubový bus, kdy předek se hýbe jinak než zadek a jsou spojeni kloubem. Jenže bus má 4 kola. Tenhle klučík 2. A ne kola ale nohy.
Když vidím jeho úzkostný hrudník, navrhuji ošetření Bars.
Ošetření BARS
Pomocí ošetření Access BARS jsem ho jemně uvolnila. Jedná se o dotekové ošetření 32 bodů na hlavě. Každý bod je spojen s určitým důležitým životním tématem, kterým žijeme, řešíme a opakovaně se v něm setkáváme s vnitřními nebo vnějšími omezeními, postoji, systémem hodnocení atd.
Ošetření těchto tématických bodů uvolňuje energetické bloky, soudy, dřívější zkušenosti a naše volby, které nám dnes již neslouží a brzdí nás v nalezení zdraví, pohody a radosti.
Chlapec pookřál.
Charakteristika náročného klienta
Nevěřili byste, jak nároční klienti děti jsou… Člověk musí získat jejich důvěru, musí jim umět pomoci a rozhodně je u toho pomáhání nesmí nudit.
Z hlediska fyzického těla, a beru v potaz i vliv gravitace, nebyl chlapec obdařen úplně šťastnou konstitucí. Působí těžkopádně, jako by neměl pohyb. Má nízké svalové napětí, je úzkostlivý, utrápený, vyčerpaný.
Pustili jsme se do práce
Diagnóza není žádná hitparáda. V bedrech má 3 obratle mimo křivku lordózy, zkrácené přední prsní svaly a horní svaly dýchací, nemá držení těla a neumí se ani zarovnat.
Mozek mi pracuje na plné obrátky. Traumata se ukládají tam, kde je to nejméně prokrvené, a on je v horní části těla uzamčený. Trpí opakovanými záněty horních cest dýchacích, vnímám i náznak refluxu. Sedí pořád s jakoby předkloněnou hlavou… Jako kluci, kteří leží v posteli a hrají si na mobilech.
Dovolím si malou predikci směrem k mamince – postupně mu vjede obratel do míchy, v 35 letech má výhřez ploténky. O maminku se pokoušejí mdloby… A to jsem jí neřekla, že mě hned v úvodu napadla skolióza.
Nezbytné kroky
Musíme uvolnit facie horní části těla. A taky otevřít horní hrudní páteř. Ošetření ho bolí, musím postupovat velmi obezřetně. Hranice důvěry mezi dítětem a ošetřujícím je skutečně tenká. Určitě pomůže sklenička Vincentky, slánka a vydechovat do skleničky – foukat a nadechovat se. V jeho případě je důležité se protahovat – na lanu, žebříku, zavěsit se a protáhnout všechny svaly.
Na konci ošetření navrhuji šéfovi na lehátku, že by mohl zpívat – intenzivně nafukovat vzduch pusou a vydechovat. Kategoricky odmítl se touto myšlenkou byť jen zabývat. OK, zkusit jsem to musela.
Mé doporučení
Koukám na něj a pečlivě volím slova k mamince. Navrhuji další ošetření Bars. Malý klient je rád, že už to má za sebou. Lehce procedí mezi zuby, že mu teda nic nebylo, ale už je mu líp.
Loučím se otázkou: Co je potřeba, aby ses cítil, jak se cítit chceš?
…
Když má někdo určité omezení, tak je to proto, aby rozvinul nějakou svoji schopnost.
Děti nevyjímaje.
Tak jsme se pustili do hledání.
Jsme na začátku.