Po úrazech jako jsou zlomeniny, jsou časté otoky. Proto se také v první fázi přikládá spíš sádrová dlaha než plná sádra.
Po přiložení sádry vás bude lékař nabádat, že nesmíte cítit bolest, chlad v konečcích prstů, cítit zde mravenčení a podobně. To by znamenalo, že máte otok pod sádrou a to nepřináší nic dobrého.
Pokud máte sádru a cítíte mravence v prstech, nebo máte bledé až promodralé konečky prstů, zajděte si radši k lékaři, ať vám sádru předělají.
Otok je tedy nadměrný /patologický únik tekutiny z cév do mezibuněčného prostoru. A zároveň nedostatečný zpětný sběr této tekutiny do cév. Může mít mnoho příčin a taková zlomenina je jednou z nich.
Samosebou stabilizovat končetinu a chladit, chladit, chladit.
Když už máte sádru a vše je na první pohled v pohodě, je dobré následnému výskytu otoku předcházet. A to tzv. cévní gymnastikou. Tekutiny v těle obíhají díky pohybu. Pohybu srdce, plic a také díky svalům. Proto, aby vám tekutina nezůstávala pasivně v oblasti kotníků, máme polohovat zlomenou nohu v sádře výš než pánev – na lůžku, na stoličce apod.
Cévní gymnastika jako prevence vzniku otoků, když máme sádru (mluvme o jednoduchých úrazech na končetinách) je opakovaná změna polohy končetiny se sádrou.
Střídáme polohu nad kořenovým kloubem (kyčel, rameno) nebo pod úrovní těchto kloubů. Polohy měníme v individuálním rytmu cca po půl minutě i déle.
Můžete cítit přelévání krve, mravenčení, někdy bývá cítit i bolest. Dochází ke změně prokrvení. Pomáháte tělu odplavit toxiny a přivést živiny do oblasti se zraněním.
Cévní gymnastiku provádíme i několikrát denně, třeba tři cykly. Většinou na lůžku, nebo i v běžném domácím režimu.
POZOR
U dolní končetiny dbáme na tzv. otevřené tříslo – tedy spíše ležím. Trup je v záklonu. Jinak tříselný vaz utlačí žílu a moc si nepomůžeme. Krev nemůže z končetiny volně odtékat.
No a jádrem pudla tohoto článku má být otok PO SUNDÁNÍ SÁDRY. Ten se vyskytuje jen někdy. Většinou u lidí, kteří mají horší cévní kondici. Otok po sádře je třeba sledovat.
Každý otok po sádře usnadní vstřebat lymfotejping (kinesiotaping).
Pokud je na dotek měkký a nezůstává v něm důlek, pokud reaguje /klesá při polohování… odteče, doporučuji nadále pravidelnou cévní gymnastiku. Pohybovou léčbu a zátěž, jakmile ji lékař dovolí. Vhodné je i mírné otužování (střídavé sprchy), míčkování, jemná masáž a měkké techniky.
Pokud je otok tuhý a zůstává v něm důlek po stlačení prstem, je třeba jej sledovat, třeba i měřit obvod. Takový otok hůře reaguje na polohování. Neodtéká. Může se jednat o lymfedém a je třeba jej řešit po konzultaci s lékařem. I zde bývá velmi nápomocný kinesiotaping, někdy je třeba odborná lymfatická masáž.
Pokud léčba otoku stagnuje je vše možné podpořit wobenzymem. A určitě bych z celostního pohledu doporučila homeopatii.
Doufám, že vám bude tento článek nápomocen.
S dalšími fyzio-problémy vám pomůže průvodce domácím řešením bolesti – Sám sobě fyzioterapeutem
Zdravé dny všem. Tereza