Jak poslouchat těla klientů

Před pár dny mi jedna mladičká kolegyně položila otázku, zda poznám na těle svých klientů, co je trápí.

A odpověděla jsem ve zkratce asi toto:

Je strašně důležité si uvědomit, že my fyzioterapeuti, přestože jsme odborníci na pohybový aparát, jsme dennodenně v těsném kontaktu s našimi klienty. Nejen, že se dotýkáme těla, ale vstupujeme do jejich energie, aury či osobního prostoru – jak chcete. Jsme jim velice blízko.

Svou pozornost bychom měli, jak škola káže, zaměřovat na diagnostiku svalů, šlach či kloubů. Ale nejde to prostě odfiltrovat a za mě by to jistě bylo i velkou profesionální chybou, kdybych ve své praxi dopustila, že bych sahala na tělo a brzdila proud všech informací, které ke mně tělo vysílá.

Umění milovat tělo

Abyste byli dobrým fyzioterapeutem, musíte dle mě tělo milovat. Tělo se vším všudy. Je to taková prostá biologická pravda, že pokud vám na těle něco vadí (a je jedno zda na cizím, nebo na vašem vlastním), budete si držet odstup od určitých typů informací, a může se snadno stát, že některé z těchto předůležitých informací prostě přehlédnete. Tak se snadno stane, že terapeutovi trvá déle, než najde onen nejúčinnější způsob, jak tělu klienta pomoci. 

Takže ANO, po těch letech, co s tělem člověka pracuji, na něm poznám mnohé. Kromě svalových dysbalancí, pohybových zlozvyků a nejrůznějších náhradních, ulevujících pohybů, které jsou vidět již na dálku i u lidí plně oblečených, poznám celkovou energii lidí. Jejich emoce, životní postoje, co přijímají a co odmítají.

Čtení lidí

Vnímám také onu roli, kterou si zvolí pro první setkání. Z lidí je cítit i to nejvíc hluboké a upřímné, co se napoprvé snaží skrýt. Z lidí čtu mimiku, neverbální komunikaci, tempo řeči, rytmus a hloubku dechu. Při prvním doteku vnímám onu jistotu/nejistotu či odstup, které každé tělo volí při prvním doteku “doktora”. Pokud budeme trochu více zemití, uvědomí si, že z těla je cítit mnoho pachů a vůní. Slyšet mnoho tónů.

Toto vše dohromady dává jedinečný a komplexní obraz o jejich stavu, jejich příběhu, odkud přišli a kam směřují. Je mi ctí být v jejich blízkosti, když je něco bolí. Ta důvěra, kterou ve mě mají, je neskutečnou odpovědností.

Odeslat komentář